/

Nejlépe se mi pracuje tam, kde je nutné pochopit celek.

Když optimalizace částí přestává fungovat.

Nezačínám u toho, co nefunguje. Zajímá mě, proč celek funguje právě takhle.

Pracuji se systémy – firmami, produkty, týmy i rozhodováním. V situacích, kde už nestačí řešit jednotlivé problémy odděleně a je potřeba pochopit souvislosti, vztahy a dlouhodobé dopady.

Často vidím, když něco nefunguje

  • Optimalizují se části bez ohledu na celek.
  • Přibývají procesy, ale mizí odpovědnost.
  • Řeší se symptomy místo příčin.
  • Rozhodování se odkládá, protože „ještě chybí data“.

Jak k tomu přistupuji já

  • Snažím se pochopit skutečný cíl systému, ne jen jeho aktuální podobu.
  • Zajímá mě, kde vzniká tření – a proč je dlouhodobě tolerované.
  • Zjednodušuji rozhodování dřív, než se začne optimalizovat výkon.
  • Když je potřeba, rozhoduji se i s neúplnými informacemi.

Nejlépe mi fungují spolupráce, kde mám prostor přemýšlet v souvislostech a nést odpovědnost za celek – alespoň v určitém úseku času.

Autonomie, otevřená komunikace a jasný kontext pro mě nejsou benefit, ale základ, bez kterého systém dlouhodobě nefunguje.

Tenhle způsob práce se mi dlouhodobě opakuje napříč různými rolemi i projekty.

Osobnostní profily jako , nebo mi ho dlouhodobě jen potvrzují – v tom, jak přemýšlím strategicky, pracuji samostatně a rozhoduji se i tam, kde nejsou jasná data.

Beru to spíš jako potvrzení praxe než jako nálepku.

Níže jsou konkrétní projekty a spolupráce, kde se tenhle přístup potkal s realitou.

Nejlépe funguju tam, kde je potřeba dát věci do souvislostí a najít směr.

Takhle pracuju. A tady jsou místa, kde to bylo potřeba.

Kontext

Rozlišuji, co je skutečný problém a co jen symptom.

Rozhodování

Pomáhám nastavit rozhodování dřív, než se začne „optimalizovat výkon“.

Systém

Propojuji lidi, procesy a technologie do jednoho funkčního celku.

Tohle nejsou teorie. Níže jsou konkrétní situace, kde byl tenhle přístup potřeba.

iShowroom IT & 3D AR/VR studio – projekty a provoz v jednom

Situace: Rychle rostoucí produkt, tlak klientů, omezené kapacity.

Na čem záleželo: Udržet rozhodování funkční, sladit tým, finance a termíny, nenechat systém rozpadnout na jednotlivé úkoly.

Co se změnilo: Stabilnější provoz, jasnější odpovědnost, méně hašení a víc práce se systémem jako celkem.

Automotive projekty (Škoda Electric, Hronovský, MUT Automotive)

Situace: Složité technické projekty, nejasná zadání, změny za běhu, tlak na termíny a výrobu.

Na čem záleželo: Rozhodovat i s neúplnými informacemi a hlídat dopad změn do výroby, ne jen do tabulek.

Co se změnilo: Projekty se nerozpadly pod vlastní složitostí a dostaly se do výroby bez ztráty kontroly.

Unipetrol Rafinerie a petrochemie – paralelní projekty v provozu

Situace: Více než deset paralelních projektů v prostředí s vysokými nároky na bezpečnost a koordinaci.

Na čem záleželo: Reálný stav na místě, rozhodování bez kompletních dat, sladění lidí, techniky a dodavatelů.

Co se změnilo: Lepší kontrola nad paralelními projekty a jasnější odpovědnost v rozhodování.

Vlastní produkty

meetnotes.cz

Vznikl z reálné potřeby: zjednodušit práci s obsahem z meetingů. Navržený jako systém, ne jen nástroj.

Zobrazit projekt →

bkngweb.com

Vlastní SaaS pro malé ubytovatele. Jednoduchý systém, který zvládnou používat i netechničtí lidé.

Zobrazit projekt →

Kdy spolupráce se mnou dává smysl

Nevstupuji do spolupráce proto, abych „plnil roli“.

Vstupuji tam, kde je potřeba udržet celek funkční — rozhodování, kontext i odpovědnost.

Spolupráce může mít různou formu. Někdy jde o dlouhodobé zapojení do systému, jindy o krátký vstup do situace, která se rozpadá pod vlastní složitostí. Důležitější než název role je vždy kontext a dopad rozhodnutí.

Situace, kde moje zapojení funguje nejlépe

  • když se rozhoduje pod tlakem a s neúplnými informacemi
  • když je potřeba sladit lidi, procesy a technologie
  • když systém funguje „na papíře“, ale ne v realitě

Kdy většinou ne

  • když se hledá jen rychlá exekuce bez kontextu
  • když je odpovědnost rozptýlená, ale kontrola centralizovaná
  • když není prostor říct, že něco nedává smysl

Pokud máš pocit, že řešíš podobnou situaci, ozvi se.

Rád se podívám, jestli dává smysl s tím něco dělat — a jak.

mail@veselyvaclav.cz

I work best where it's necessary to understand the whole.

When optimizing parts stops working.

I don't start with what's broken. I care about why the whole works the way it does.

I work with systems—companies, products, teams, and decision-making. In situations where isolated fixes are no longer enough and you need to understand connections, relationships, and long-term impact.

What I often see when things don't work

  • Parts are optimized without regard for the whole.
  • Processes pile up, while accountability disappears.
  • Symptoms are treated instead of causes.
  • Decisions get postponed because “we still lack the data”.

How I approach it

  • I try to understand the real goal of the system, not just its current form.
  • I look for where friction forms—and why it's tolerated for so long.
  • I simplify decisions before anyone starts optimizing performance.
  • When needed, I decide even with incomplete information.

I work best when I can think in context and carry responsibility for the whole—at least for a period of time.

Autonomy, open communication, and clear context are not perks for me, but the baseline without which a system cannot function long term.

This way of working keeps repeating across roles and projects.

Profiles like , or keep confirming it—how I think strategically, work independently, and decide even when the data isn't complete.

I take it as confirmation of practice, not a label.

Below are concrete projects and collaborations where this approach met reality.

I work best where it is necessary to connect the dots and find direction.

This is how I work. And these are places where it was needed.

Context

I separate the real problem from the symptom.

Decision-making

I help set decision-making before anyone starts “optimizing performance”.

System

I connect people, processes, and technology into one functional whole.

These are not theories. Below are concrete situations where this approach was needed.

iShowroom IT & 3D AR/VR studio — projects and operations as one

Situation: A fast-growing product, client pressure, limited capacity.

What mattered: Keep decision-making functional, align team, finances, and deadlines, and prevent the system from fragmenting into isolated tasks.

What changed: More stable operations, clearer accountability, less firefighting, and more work with the system as a whole.

Automotive projects (Škoda Electric, Hronovský, MUT Automotive)

Situation: Complex technical projects, unclear briefs, changes mid-stream, pressure on deadlines and production.

What mattered: Decide even with incomplete information and watch the impact of changes on production, not just spreadsheets.

What changed: Projects didn't collapse under their own complexity and made it to production without losing control.

Unipetrol Refinery and petrochemistry — parallel projects in operation

Situation: More than ten parallel projects in an environment with high safety and coordination demands.

What mattered: Reality on the ground, decision-making without complete data, aligning people, equipment, and suppliers.

What changed: Better control over parallel projects and clearer accountability in decision-making.

Own products

meetnotes.cz

Born from a real need: simplify work with meeting content. Designed as a system, not just a tool.

View project →

bkngweb.com

Own SaaS for small accommodation providers. A simple system that non-technical people can use.

View project →

When working with me makes sense

I don't enter cooperation to “fill a role”.

I step in where the whole needs to stay functional—decision-making, context, and accountability.

Cooperation can take different forms. Sometimes it is a long-term involvement in a system, sometimes a short intervention in a situation that is collapsing under its own complexity. More important than the role name is always the context and the impact of decisions.

Situations where my involvement works best

  • when decisions are made under pressure and with incomplete information
  • when people, processes, and technology need to be aligned
  • when the system works “on paper”, but not in reality

When it usually does not

  • when you are only looking for fast execution without context
  • when responsibility is distributed but control is centralized
  • when there isn't room to say that something doesn't make sense

If this sounds like a situation you're dealing with, reach out.

I'm happy to see whether it makes sense to do something about it — and how.

mail@veselyvaclav.cz